search england language

Tři měsíce jsme pomáhali a to bylo to správné "nakopnutí" k tomu, že bychom chtěli vlastní organizaci - ROZHOVOR

Pokračovanie skutočného príbehu dvojice, ktorá sa rozhodla odísť do Ugandy a pomáhať miestnej komunite ľudí. 

Tři měsíce jsme pomáhali a to bylo to správné "nakopnutí" k tomu, že bychom chtěli vlastní organizaci - ROZHOVOR

Pokračovanie skutočného príbehu dvojice, ktorá sa rozhodla odísť do Ugandy a pomáhať miestnej komunite ľudí. 

Tak ako sme sľúbili, prichádzame s druhým pokračovaním rozhovoru z Afriky. Keďže prvá časť rozhovoru bola o dobrovoľníckej činnosti a Patrikovi, ktorý sa priamo zúčastnil ako dobrovoľník v Ugande, tentokrát sme sa spojili so zakladateľkou Danou. Rozhovor na túto tému zaujal mnoho čitateľov a preto prinášame pokračovanie.
Dana pochádza z Česka a spolu so svojím mužom Jonnym sa rozhodli založiť neziskovú organizáciu Change Tomorrow v Ugande. Po živote v Glasgowe a práci ktorá ich nebavila či nenaplňala, prišlo veľké životné rozhodnutie. Určite poznáte ten pocit, keď vás niečo nebaví a nenaplňa, no napriek tomu to robíte. Túto každodennú situáciu zažíva množstvo ľudí po celom svete. Svoj osud a životnú cestu sa rozhodol zmeniť aj tento milý pár. Možno si poviete, že je to neobvyklé alebo priam riskantné rozhodnutie odísť tak ďaleko od svojej rodiny, blízkych, do úplne inej krajiny. Jedno je však jasné, za rozhodnutia berie každý z nás zodpovednosť. Nikdy nevieme či sa rozhodneme správne alebo nie, ale ak to tak cítime a chceme v živote niečo dosiahnuť, musíme to skúšať a posúvať sa v pred.

Priblížme si niekoľko zaujímavostí:

  • Uganda má 2 hlavné mestá, ktoré sú Kampala a Entebbe. Pri lete do Entebbe je okres Mityana vzdialený len hodinu a pol, kde sídli charita Change Tomorrow.
  • V Ugande sa používa cez 30 rôznych afrických jazykov. Angličtina a svahilčina sú oficiálnymi jazykmi krajiny. 
  • Pre každého, kto navštívi túto krásnu krajinu, dostanete veľmi srdečné privítanie. Domorodí ľudia z Ugandy majú radi návštevníkov z celého sveta a zaujímajú sa o to, aby vám ukázali svoju kultúru a spôsob života. Budete sa unášať úžasnou krajinou Ugandy - zelenými kopcami, snehom pokrytými horami, dažďovými lesmi, majestátnymi riekami a masívnymi jazerami. Existuje tiež množstvo vynikajúcich národných parkov pre safari, kde sa môžete stretnúť s voľne žijúcimi zvieratami, pre ktoré je Afrika známa. Ugandská krása, rozmanitosť prírody a priateľskí ľudia ospravedlňujú svoju reputáciu ako "Perlu Afriky". 
  • Angličtina sa stala oficiálnym jazykom po nezávislosti a vyučuje sa tiež na školách. 
  • Svetová banka uviedla, že absencia učiteľov bez ohľadu na príčinu, znamenala, že 40% tried verejných škôl nemá učiteľov
  • Školské poplatky sú v Ugande obrovský problém. V krajine, kde priemerný rodičia zarábajú menej ako 1 dolár za deň, nestačí na to, aby svoje deti dostali do školy. Školné poplatky sa môžu pohybovať od 10 do 100 libier za trojmesačné obdobie
  • Tradičné domy sú zvyčajne vyrobené z bahna a s vlnitými železnými strechami. Okolo ich domovov ľudia pestujú vlastné jedlá, ako sú napríklad banány, alebo chovajú nejaký dobytok. Mnohí majú tiež malé kávové plantáže na zarábanie peňazí.

Toto a ešte oveľa viac sa môžete dočítať na internete, alebo tiež na oficiálnej stránke changetomorrow.co.uk

Podľa mňa je toto veľmi inšpirujúci príbeh a cesta dvoch ľudí s veľkým srdcom, ktorí sa rozhodli pomáhať a obetovať svoj čas a sily druhým ľuďom. Preto som sa rozhodol priblížiť vám tento príbeh prostredníctvom rozhovoru a utvoriť si tak svoj vlasný názor. 
Môžete si tiež položiť otázku: dokázali by ste sa tiež obetovať a urobiť niečo také ako Dana a Jonny? Odpoveď nechám na vás, no kľudne sa s ňou môžete s nami podeliť v komentároch. 
Presuňme sa k samotnému rozhovoru.

Zdravím Dana. Po rozhovore s Patrikom ktorý bol u Vás ako dobrovoľník, som sa rozhodol, že sa dozviem ešte oveľa viac informácii priamo od Vás, ako zakladateľky neziskovej organizácie Change Tomorrow.
Prejdime ale na začiatok. S mužom ste sa rozhodli urobiť veľký krok v živote a to vzdať sa svojho bežného života, založiť svoju organizáciu a odísť do Afriky. Ako to celé vzniklo a kto prišiel s touto myšlienkou?

S manželem jsme oba dva pracovali v hotelnickém průmyslu. Dlouhé každodenní směny, různe dny volna a neviděli jsme jeden druhého. V dnešní době plné moderní technologie a rychlého životního stylu jsme oba dva došli k závěru, že potřebujeme restart a změnu. Jeden večer jsme si sedli a shodli jsme se, že ani jeden z nás není šťastný a oba dva děláme práci, která nás nenaplňuje. Potom to šlo vše rychle. Minulý rok jsme vše prodali a rozhodli se, že to i málo co můžeme nabídnout zkusíme předat lidem, kteří to potřebují a se dvěma zabalenými kufry jsme odletěli do Ugandy. Po měsíci v ugandě jsme věděli, že toto místo se stane naší další životní destinací a zůstaneme do té doby dokud nás bude potřeba.

Prečo padlo rozhodnutie práve na Ugandu? Nemali ste strach odísť tak ďaleko do neznámeho sveta?

Dlouhé měsíce jsme probírali různé destinace, kam bychom mohli odjet. Není jednoduché najít místo kde nemusíte platit vysoké poplatky za to, že pomáháte a vysoké myslím tisíce dolarů. Po dlouhém hledání jsem narazila na češku, která v Ugandě žije již léta a za pomoc v dětském domově jsme mohli mit malinký pokoj a jídlo každý den. Tudíž úplná náhoda.

Ako na takéto rozhodnutie reagovala Vaša rodina?

Rodiče od manžela pochází ze Skotkska. Lidé ve Skotsku a celkově Velké Británii jsou více zcestovalí co se týká dobrovolnické činnosti, online sbírek, střední školy a university jezdí do zemích třetího světa na exkurze. Dávalo jim smysl proč chceme odjet a za jakých okolností. Otec manžela odjel do Ugandy na týden, aby měl představu kde budeme žít. Jeho rodina je zapojena do mnoha charitativních akcí jako lékaři bez hranic právě v Africe tudíž máme obrovskou podporu. Můj otec to nesl těžce v začátcích. Nedokázal pochopit proč se chci vzdát toho co jsme si za poslední léta vybudovali a proč by jsem chtěla pracovat někde zadarmo. Trvalo mu delší dobu než vše zpracoval. Nicméně to bylo i tím, že měl obavy z naší bezpečnosti. Moje máma byla vždy na mé straně. Ať se dějě cokoli ať se rozhodnu pro cokoli bude mne vždy podporovat. Oba dva jsou na nás velice pyšní a podporují nás na 100%. Spousta lidí má zkreslené představy o tom jak země jako Uganda reálně funguje. Dostávám zprávy od přátel, že by tady nikdy nejeli ze strachu a bohužel přicházejí o nepopsatelný zážitek.

Mali ste už v minulosti nejaké skúsenosti s dobrovoľníckou činnosťou?

Před dvěmi lety jsme odjeli, abychom byli dobrovolníky. Tři měsíce jsme pomáhali a to bylo to správné "nakopnutí" k tomu, že bychom chtěli vlastní organizaci. Samozřejmě bez předcházejících zkušeností bychom se do toho nepouštěli. Je nutné hodně cestovat v oblasti kde chcete pomahát. Poznat kulturu, zvyky a celkově komunitu kde chcete pomáhat, aby jste v budoucnu neudělali více škod než užitku.


Ak mám správnu informáciu, tak Váš muž pochádza zo Škótska. Ako a kde ste sa spoznali?

Já jsem se do Skotska před pěti lety přestěhovala, aby jsem se naučila angličtinu v praxi a ne jen z učebnice a už jsem tam zůstala. Společně jsme pracovali ve stejném hotelu a později jsem se přestěhovali do Glasgow, kde jsme bydleli než jsme se odstěhovali do Ugandy.

Rozhodli ste sa miestnym deťom poskytnúť istoty a šancu na lepší život. Aké boli ohlasy či názory miestnych obyvateľov a ľudí vo Vášom okolí?

Lidem delší dobu trvalo než si zvykli. Nespíš si na začátku říkali co pohledáváme v takovém zapadákově. Ale musím říct, že jsme byli oba dva mile překvapeni. Po osmi měsících nás komunita oficiálně přijala a jsme ji pevnou součástí.


Okrem školy, ste založili aj projekt "STAND UP FOR WOMAN". Poviete nám o ňom niečo viac?

Tak jako ve většine afrických zemích i tady v Ugandě jsou bohužel ženy utlačovanou menšinou. Od ranného mládí jsou součástí ohavných kulturních praktik a je s nimi zacházeno jako s druhořadými. Žena je osoba na kterou padá veškerá zodpovědnost. V rodině zastává všechnu fyzickou práci a ještě se snaží finančně zabezpečit rodinu v případech kdy manžel rodinu opouští, aby si našel další manželku. Cílem programu je místní ženy ve vesnici motivovat aby byly nezávislé. Chceme aby byly soběstačné když je muž opustí. Zaměřujeme se na ženy, které jsou samoživitelky, týrané či vdovy. Jelikož ženy nemluví anglicky, každý týden máme výuku angličtiny a rodinného plánování a také základy co se týká financí ( jak šetřit a spořit,jak začít malé podnikání atd.). Na začátku si ženy nevěřily nicméně v současné době je pro ně skupina jako druhý domov. Stávají se z nich ženy, které nemají strach si stát za svým názorem, vytvořily si mezi sebou silné pouto a pomáhají jedna druhé být nezávislá. První skupina má již 45 členů a v únoru budeme otvírat druhou. Ženy v této zemi jsou neskutečně silné i když si většina musí procházet peklem, nevzdávají se a tvrdě pracují. Jsem na ně neskutešně hrdá a doufám, že se nám podaří vytvořit více podobných skupin v různých lokalitách. V březnu se chystáme otevřít šicí centrum a učit ženy šít uniformy pro místní školy a tím jim zajistit pravidlený příjem tak nám držte palce!


Ak sa ľudia rozhodnú pomôcť a podporiť vás, na vašej stránke máte zaujímavú ponuku pre podporovateľov a jednou z nich je aj osobná účasť ako dobrovoľník. Ako treba postupovať? Môže sa zúčastniť ktokoľvek?

Spousta organizací ma velice stritkní podmínky, aby se člověk mohl stát dobrovolníkem a některé si říkají o astronomické finanční částky. To nás vedlo k tomu, že máme dvě základní podmínky a to čistý trestní rejstřík a plynulou angličtinu. Jestli jsi zdravotní sestra, učitel nebo dělník nám je v podstatě úplně jedno. Dle mého názoru má každý co nabídnout a když dětem dáte svůj volný čas je to pro ně nakonec to nejcenější.


Nechcem aby to vyznelo hlúpo, ale v dnešnej dobe existuje už naozaj množstvo organizácii a nie všetky splnia to, čo sľubujú. Mnoho ľudí už nedôveruje, že sa ich príspevok na pomoc dostane do správnych rúk. Ako to vie zaručiť vaša organizácia?

Máš naprostou pravdu a proto je také pro CHANGE TOMORROW velice složité najít sponzory, nicméně to nevzdáváme. V první řadě Člověk nám musí dát svou důvěru bez ni to nejde. Já a můj manžel jsme jediní, kteří mají na starost finance. Tudíž nákupy, stavba, vyplácení výplat a vše ostatní jde přes naše ruce a pouze s našim souhlasem. Nikdo jiný nemá přístup k charitativním účtům ani hotovosti. Jsme ve fázi, kdy hledáme správnou osobu, která může mít projekt na starost v budoucnu (za 10-15 let). Není jednoduché najít někoho komu můžete svěřit plnou zodpovědnost a důvěřovat tudíž tomu dáváme čas. To může být pro někoho pozitivum stejně tak si můžete naše účetnictví najít online. Nikdo kdo v budoucnu bude pracovat pro organizaci CHANGE TOMORROW nesmí být finančně odměněn. Ani my nebereme výplatu, protože nám to nepříjde morálně správné. Toto pravidlo můžete najít v našich smlouvách a pokud by bylo porušeno daný člověk bude stíhán za porušení podmínek. Tudíž 100% finančního daru jde na charitativní činnost a to je k zamyšlení.

Uganda je určite krásna krajina v ktorej je čo vidieť a objavovať. Okrem dobrovoľníckej činnosti, organizujete aj nejaké výlety po okolí. Ako to celé prebieha a čo všetko viete ukázať návštevníkom?

Je docela paradox, že ani já ani můj manžel jsme za poslední dva roky nenavštívili žádný národní park nebo nebyli trekovat gorily, pro které je Uganda domovem. Uganda dokáže být nevyzpytatelná či zákeřná, ale na druhou stranu také neodolatelná a úchvatná a to vše díky místním lidem. Ve spoustu lidech Uganda vyvolává obavy a v jiných jako třeba v nás zase nová dobrodružství.Teď se nebavíme o dvou-týdenní dovolené, kterou si můžete zamluvit s cestovní kanceláří, ale o té pravé Africe. Věnovat pár měsíců , aby jste žili a sdíleli své znalosti a dovednosti s místní komunitou, poznali jejich jazyk či tradiční kuchyni. Zajistit můžeme v podstatě cokoli, od tří denních výletů až po několikatýdenní cestovaní. Někdo chce být Robinsonem a projet si perlu Afriky sám a někdo zase uvítá zkušené průvodce takže dokážeme vyhovět komukoli. Máme zkušeného přítele, které vše organizuje pro naše dobrovolníky a plně mu důvěřujeme, je také našim sponzorem takže když lidi pojedou s námi k jejich nezapomenutelným zážitkům přispějí i na dobrou věc.


Popíšte nám svoj bežný deň v Ugande.


Běžný den ve většině případech nejde nikdy podle plánu. V průběhu roku máme dobrovolníky tudíž jednou z hlavních náplní je, aby se tady cítili bezpečně a jako doma. Mé ráno začína okolo 5.30-6.00 kdy začínam s papírováním. Máme spoustu dotazů od lidí, kteří plánují přijet, emaily sponzorům, pravidelný update na webové stránky nebo naopak hledání nových sponzorů. V dnešní době když nejste na sociálních síti jako kdyby jste nežili takže se snažíme s lidmi komunikovat 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Ráno máme schůzku s dobrovolníky a rozvrhneme si celý den co se bude dít a na čem budeme pracovat. Okolo 10 hodiny ráno jsme již ve škole a každý máme svůj úkol. Každý týden máme sezení s učiteli a plánujeme program výuky. Snažíme se zajistit lokální dobrovolníky, kteří výuku mohou trošku osvěžit jako hraní na bubny, zpěv, vyrábění z recyklovaného materiálu a mnoho dalšího. Snažíme se být součístí každé aktivity, kontrolujeme metody výuky, které poté konzultujeme s profesionály. Každý den je jiný. Jediná věc, která nás trošku brzdí je čas. Někdy Vám trvá i několik dnů splnit jeden bod na vašem listu. Můj přítel mi poslal přísloví ve dny kdy jsem nechápala jak jedna činnost může trvat i týden a to zní " V Evropě máme hodinky, v Africe máme čas" a to přesně vystihuje jak Uganda funguje. Na vše je čas a někdy to může být velice frustrující. Stává se nám běžně, že jedeme na schůzku do Kampaly (2 hodiny cesty) a daná osoba na schůzku zapoměla a není v kanceláři. Nicméne na to si člověk musí zvyknout pokud tady chce žít.

 

Ako hodnotíte kultúru, jedlo, zvyky?

Na toto téma mohu hovořit hodiny. Jako běloši si myslím, že o spoustě tradicích nebudeme mít ani ponětí, jelikož se dodržují jen v zapadlých vesnicích či praktikují neoficiálně.
V zemi, kde žije vice než 50 kmenů, je kultura velmi rozmanitá. Kromě toho, že každý kmen má svůj vlastní jazyk, liší se i stylem oblékání, tanci, uctívají vlastní božstva a pod. To nejkrásnější z Ugandy dle mého názoru jsou bezpochyby samotní lidé a to je na tom to nejúžasnější a také proto se toto místo stalo naší další životní destinací. Typické ugandské jídlo se skládá z několik druhů přílohy: posho (ugali) – bílá kukuřičná hmota bez chuti, matoke – rozmačkané vařené platany, rýže, brambory, batáty, kasava, yam. K přílohám si můžete vybrat z různých jídel – kuřecí nebo hovězí maso, ryby, fazole, hrách. Někdy i zeleninu, zelí nebo greens – vařené listy. Často se k jídlu podává také groundnut sauce – fialová arašídová omáčka. Pokud chcete něco extra, můžete vyzkoušet sezónní speciality – smažené kobylky a termity. Na jídlo jsme si zvykli velice rychle. Hlavne na fakt, že vše můžeme vařit z čerstvých potravin a ne z polotovarů, které u nás doma nikdy nenajdete.Rostou tady ty nejšťavnatější ananasy na světě a o banánech ani nemluvím.

Predstava niektorých ľudí o návšteve Afriky, je niekedy naozaj hrozivá. Povedzte mi, je to tam naozaj tak nebezpečné, alebo sú to iba reči ktoré strašia ľudí?

Lidi doma přehánějí a nejvíce ti, co cestují s ovládačem v ruce z gauče. Rizika tady jsou naprosto stejná jako v každé jiné zemi. Pokud respektujete místní kulturu a lidi okolo sebe, nemůže se vám nic stát. Samozřejmě můžete narazit na místa, která jsou méně bezpečná nicméně proto tady fungují průvodci a rádi se o Vás postarají. Okrást Vás mohou kdekoli ne jen v Ugandě a je velice smutné, že bezpečnost se stáva ve většině případech hlavní příčinou tuto zemi vynechat ze svého listu.

Aké máte plány na rok 2019?

Tento rok pro nás bude zlomový. Čeká nás návštěva našich hlavních sponzorů, na kterou se mimochodem pečlivě připravujeme a těšíme se. Čeká nás velká rekonstrukce hlavní budovy, začínáme pomalu s farmařením, rozjíždíme spoustu nových projektů pro komunitu a to hlavní je, že přijede spoustu dobrovolníku, kteří toho všeho budou součástí.


Plánujete sa ešte niekedy vrátiť do Europy, alebo už ostanete v Afrike natrvalo?

Zůstaneme tak dlouho jak bude potřeba. Jsme v začátcích a máme dlouhý list čeho bychom chtěli dosáhnout tudíž já to vidím minimálně na 10 let. Ale nezaručuji, že se vrátíme do Evropy. Ugandu jsme si neskutečně zamilovali a po pravdě si život doma v České republice nebo Skotsku už nedokážu představit. Uganda se Vám dostane vyloženě pod kůži a už se ji nezbavíte.

Ďakujem za Váš čas na rozhovor. Prajem Vám aj celej organizácii veľa šťastia, síl, úspechov, podporovateľov a množstvo pozivtívnej energie v ďalších krokoch s Vašou organizáciou.


Já velice děkuji za oslovení a možná na konec by jsem všem vzkázala, aby rok 2019 okořenili a na svůj travel list Ugandu přidali než bude pozdě. Nenechte se okrást o momenty, které nakonec mohou být ty nejkrásnější v životě. Já Vám zaručuji, že pokud Ugandu navštívíte Váš život se změní o 100%.
Cestujte, poznávejte a navazujte nová přátelství a hlavně se nenechte nikým odradit!

Dana

V prípade, že vás táto organizácia zaujala, sledujte ich facebook stránku kde pravidelne pridávajú aktuálne príspevky z Ugandy a ak chcete zistiť ešte viac o neziskovej organizácii Change Tomorrow, tak si kliknite na ich oficiálnu stránku kde nájdete tiež informácie ako pomocť či podporiť. 

Ak sa Vám článok páčil, zdieľajte ho medzi svojimi priateľmi a inšpirujte ľudí vo svojom okolí. 
Nezabudnite sledovať náš facebook a instagram kde budú pribúdať ďalšie príspevky či zaujímavé články a samozrejme si kliknite aj na náš YouTube kanál.

 

 

Zdroj: youtube.com Pat's day on the way, zdroj fotografii: archív Change Tomorrow

27.01.2019 22:45